Práce

Název práce

Wooden Cave

Anotace

Doteď jsem ve své tvorbě oddělovala hudbu a obraz. Postupem času ve mně ale roste touha prozkoumat jejich spojení. Intuitivně tak tíhnu k vytvoření prostředí, které mi umožní pocítit fyzické obklopení tím, co se hudbou i obrazy snažím vyjádřit. Jde mi o vytvoření přirozeného environmentu, do nějž můžu vstoupit, a performovat tak zpěv uprostřed velkého prostoru instituce. Zatím jsem jako malířka vytvářela prostředí jen v ploše obrazu, a pokud šlo o fyzické realizace v prostoru, tak jen v prostředí domova. V případě pokojů, ve kterých jsem žila, šlo často o prostory tak malé, že celé mé osobní teritorium bylo vyplněno postelí. Postel se tak stávala dějištěm všeho. Srdce bytu, domu. Na stáži v Indonésii jsem si poprvé uvědomila, jak jsme během spánku zranitelní. První noc na Jávě jsem zkoušela spát bez moskytiéry, v zemi, kde jediné bodnutí maličkého hmyzu může znamenat fatální následky. Moskytiéra v takové zemi je naprostou nutností k přežití. Není možné si dovolit zanechat své tělo nestřežené bděním, není možné usnout. Ten zvláštní prostupný prostor v prostoru patřící jedině posteli znamená jediné bezpečí, když přijde noc. Skrz může světlo, vzduch, zvuk. Hmyz ne. Látka je tak jemná, že působí spíše jako magické pole ochrany než cokoliv jiného.

Když jsem se začala své diplomové práci věnovat, uvažovala jsem o něčem, co jsem si pro sebe nazvala „elfskou ikeou“. Pokaždé, když jsem byla nucena začínat žít na novém místě, ať už v rámci stáží, nebo při jakémkoliv stěhování, kterých jsem měla mnoho, bylo pro mě důležité zařídit si domov tak, aby pro mě vyjadřoval vše, co pro mě domov znamená. Když jsem pak přišla na čas žít do jiné evropské země, vždy jsem se potřebovala zorientovat v novém neznámém prostředí. Komfortní ostrov tak pro mě byla často Ikea. Začala tak mnohdy série mírně obsesivních návštěv obchodního domu, který mě vždycky dokázal ošálit falešnými „domovy“. Najednou jsem se dokázala uklidnit mezi klony domácností, které částečně znám z každého bytu, cizího i svého. Lehala jsem si do postelí a cítila se jako ve svém, sledovala jsem další zákazníky přirozeně proudící v tu chvíli mou ložnicí, a přesto jsem byla omámená jakousi intimitou, která mi přišla zcela reálná.

Moje identita a tvůrčí procesy jsou od začátku silně spojeny s přírodou. Jsem fascinována vším, co roste, bují, tleje a žije svým životem. Příroda a zelené neprostupno je pro mě až archetypálním dějištěm pro sny, představy a tužby. Prostředím, ve kterém se většina mých maleb odehrává. Moje Wooden cave by měla být intimním prostorem, zdrojem obnovy síly, bezpečným útočištěm, kde se všechny aspekty mé identity můžou potkat a zhmotnit.

Ateliér

Kresba

Vedoucí

PETRBOK Jiří, ak. mal.

Oponent*ka

Gajarský Dominik, MgA. Ph.D.

Konzultant*ka z univerzity

STANOVÁ Magdaléna, Mgr. Art. Ph.D.

Stav práce

Dodělaná práce s úspěšnou obhajobou

Datum obhajoby

14. 6. 2022