2022

MgA.
Jaroslav PROKOPEC
2022

MgA.
Jaroslav PROKOPEC
2022

Studium

2016–2022 Intermédia 1, AVU
2022 Obhajoba MgA., AVU

Práce

Název práce
Neposed
Anotace

Závěrečná diplomová práce navazuje na díla z předešlých ročníků a komentuje rozporuplný vztah člověka a přírody. Původní objektová instalace měla reprezentovat atributy přitažlivé jak pro lidskou říši, tak pro tu zvířecí. Ať už je to střecha nad hlavou, metaforický pevný bod v prostoru, kterého se můžeme zachytit, nebo jen pouhý zdroj potravy či objekt zvědavosti. Geneze celého projektu započala při mém částečném přesunu do oblasti Českého Švýcarska, bývalých Sudet. Zde jsem se velkým nadšením ponořil do studia permakultury, s patřičnou naivitou jsem založil rozlehlý jabloňový sad a se ženou a několika přáteli jsme začali provozovat Cifra Gallery, která měla být odpovědí na pragocentrizující umělecký provoz a zároveň možností se setkávat se zajímavými kolegy mimo oficiální galerijní a akademické struktury. Všechny tyto zkušenosti byly navázány na místo, ve kterém jsem z části vyrostl, a aniž bych si toho byl vědom, stávaly se velice osobními.

Přirozeným procesem se tedy poslední práce na AVU stávala i pro mě osobní výpovědí, která má – a zároveň i v divákovi – otevírat zmíněné i vůbec nevyřčené interpretace díla.

Prostor vznášející se nad našimi hlavami reprezentuje objem zkušeností v jejich kladných i záporných konotacích. Někteří tento prostor nechávají otevřený ostatním, jiní ho panicky chrání před okolním světem. Ve všech případech ale nikdy nejsme schopni vyčíst celý obraz. Celý tento (můžeme ho nazvat třeba) katafalk zkušeností s námi cestuje v čase, který nám byl vyměřen. Doprovodem mu je satiricky pojatý poutač, který jako by ospravedlňoval naše jednání, ať už je jakékoliv.

Objekty byly vytvořeny v přírodě, kde byly i umístěny, mají tam svůj účel a budou tam po sehrání své role na výstavě opět vráceny. Moment cesty a jejího uzavření je protkán celým dílem, nejedná se však o cestující architekturu (jako je tomu například v díle Simona Starlinga Shedboatshed), ale jde spíše o jakousi kritiku komodifikace uměleckého díla, jeho vykalkulované estetizace a satiru na repetetivnost v naší každodennosti. Objekty navozují pocit, že byly doslova „vykořeněné“ ze svého původního prostředí. Zde se jako první nabízí paralela s historií Sudet, místa, kde vznikly. Rovněž ale ilustrují i komplikovaný vztah člověka s přírodou a jeho oddělení od přirozených procesů, které po tisíce let definovaly náš vývoj. Dnes v akcelerované době jsme samozvanými vládci planety. Nedokážeme zastavit expanzi našeho „veličenstva“ a je jen na nás, jak se s touto zkušeností vyrovnáme.

Ateliér
Intermédia 1
Vedoucí
DOPITOVÁ Milena, prof.
Oponent*ka
Pfeiffer Jan, MgA. Ph.D.
Konzultant*ka z univerzity
BOROZAN Vjera, Mgr. Ph.D.
Stav práce
Dodělaná práce s úspěšnou obhajobou
Datum obhajoby
10. 6. 2022

Soubory